Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.
Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard a peruánského naháče velkého
(12..2025) Včera jsme si udělali výlet na nově upravenou odpočinkovou zonu na Tř. kpt. Jaroše, zpět přes nám. 28. října, uprostřed nám. je krásný park, v jehož středu od r. 2014 umístěn památník obětem holokaustu, park je oplocen, pejskové smí pouze na vodítku, a také je zde velice zajímavá fontána . . . . . . . tak si takových zajímavých vycházek uděláme určitě víc.
5.4.2025 - tak snad všechno špatné je už za námi. . . v neděli dne 30.3.2025 jsme si daly sraz jako obvykle jednou za rok a to na jaře s Danuškou, Miluškou a Jiřínkou a pejsky, tentokráte to byly rybníky v Mariánském údolí, počasí sice bylo nic moc , přesto mnoho a mnoho lidí s pejsky a na kolech, a taky jen tak na vycházce, pesjaní to všechno ustáli, vycházka byla super a nakonec vykouklo i sluníčko.
V týdnu měl Leonek opět "školu" s dětmi, které už zná, ale přibylo tam pár nových žáčků, no obdivovala jsem jeho psí dušičku, jako obykle byly děti rozděleny na dvě skupinky a ta první právě měla nové žáčky, byli neočekávaně hluční, pejsek je zajímal , byli šťastní a tak výskali . . . . druhá skupinka byli žáčci, které dobře známe, a tak jsme přitoupili k novinkám, všichni si vyzkoušeli nasadit Leonovi obojek a pak taky vodítko, a s vodítkem se procházeli, někteří i běhali, a to se Leonovi moc líbilo. Zase někdy přijdeme, protože od pravidelných 14-ti denních návštěv jsme ustoupili, děti potřebují také jiné aktivity, a znalosti do života.
. . . od včerejška tj. od 4.4.2025 máme příměstský noseworkový tábor, přihlášeni jsou oba Enzo i Leon do začátečníků, včerejší práce - řady byly nad očekávaní super, zvládli vyhledat vzorek uložený až na konci řady a nepřešli vzorek první v řadě. Dnes dopoledne byla příroda, velké terény, oba super, Leonek je pomalejší zato přesnější, Enzík rychlý, ale nedělá falešńáky, odpoledne byly zahrabané vzorky, kdy Enzo měl do hloubky, aby vzorky nevytahoval jazykem, taky fakt super. Ve skupince je s nám Jess, která právě hárá, je to pro oba velmi náročně, hlavně pro Enzíka, ale zatím to dávají, taka uvidíme co zítra, bšichni boudou v jedné místnosti.
Dnes jsme se s Enzou zůčastnili EDS, kde bylo přihlášeno 17 představitelů plemene peruánský naháč velký, Enzo byl přihlášený ve tř. šampionů, protože už je šampion ČR. ze 3 vystavovaných jedinců dostal ocenění V2, rez. CAC, a já byla fakt nadšená, má pěkný pohyb, ale je menší, i když dobře stavěný, bohužel pořád pracujeme na postoji, má obrovský problém, když za ním stojí pejsek, jeho postoj není proti ostaním fakt nic moc, i když na tréniku stojí dobře. Nu a pak jsme šli běhat o rez. CACIB, bylo nás tam dost a Enzo vyběhal rez. CACIB. Moje radost byla obrovská, prostě Enzo se opět líbil, i když výstavní postoj opět nic moc. Nu potkala jsem mnoho známých, z plemene peru a taky mnoho známých z plemene xolo . . . . . a doma nás netrpělivě čekal Leonek, který vůbec nebyl nadšený z našeho dopoledního odjezdu, o to radostnějí nás vítal . . . je fakt zvláštní, jak ti pejsánci poznají, kdy budou doma zapomenuti a kdy jedou na výlet . . . . . takže celkem úspěšný den a nějaká ta fotečka
(15.3.2025) . . . . po naší úspěšné výstavě jsme opět pokračovali v běžném sportovním programu, ve středu na ROB, ve čtvrtek noseworková hala s Aničkou a v pátek terény u Libora, zima se stále ozývala a ukazovala co umí, některé dny byly docela náročné, náhle se přehoupl březen a s ním i změna počasí, které bylo překvapující, krásné teplé, a k naši dvěma sportům ROB a NW jsme přidali i Hoopers, začaly tréninky, což bylo pro Enzíka úžasné, nu a soboty případně neděle ve Šlapanicích.
Vnouček Alánek oslavil 5.3.2025 už své 6 narozeniny a odjel je oslavit na sníh do Bělé pod Pradědem, doma zanechal Rexika, je to 8-mi měsíční agama, kterou musí někdo krmit a tak jsme s kluky (naháčky) jezdili krmit, pro mě která se s tímto ještěrem setkala poprvé bylo vše nové překvapující, nejdříve bylo nutné uklidi terárium od trusu, protože Rexik má rád čisto, a pak jsem jej krmila sarančaty, která miluje ale živá, překvapující bylo, . . . jak mě viděl s přenoskou na sarančata, neskutečně ožil a běžel hned k dvířkám a čekal, nejdřív jsem vpustila 2, no to byla rychlost . . a byly v něm a pak druhé dvě. . . . .nu a pak jsem nachystala misku se salátkem a čistou vodu a taky granulky. . . . .druhý den jsme s pejsany přisli znovu, no kluky agama moc nezajímala, ale mě překvapila, sálat si dal, ale granulky ani ťuk . . . . znovu jsem vše vyčistila, připravila nový salátek s mrkvičkou najednou, ale jen do poloviny misky a do druhé dostal granulky, . . ale taky dostal předkrm z krabičky, kde byly sušení asi cvrčci, a ty dostal pinzetou a to jsem koukala slupl jich 5 kousků, pak u 6-stého otočil hlavu, a už ne, tak dostal čistou vodu a misku se zeleninkou, s trošičkou vápníku.
Blížící se polovina měsíce března pro nás není vůbec příznivá, 13.3.2025 odešla do věčných lovišť Johanka , jeden z našich posledních odchovů, měla krásných 13 roků a 3 měsíce, byla poslední dobou dost nemocná se srdíčkem a její majitelé jí dávali všechnu svoji péči a lásku, a tak s nimi byla ještě délé nežli byla prognoza. Její odchod mě zasáhl, protože Johanka byla jako štěňátko náš miláček, ale protože se objevila nemocná Šmoulička a musela zůstat, tak Johanka šla k mé kamárádce na Slovensko, kde ji nade vše milovali.
14.3.2025 odešla na věčnost moje sice 93 letá teta, ale prožila jsem s ní celé mé dětství a mládí, měly jsme k sobě hodně blízko, stále jsme si rozumněly, když jsem si potřebovala popovídat, ulevit, jela jsem za ní, byl poslední můj nejbližší člověk (samozřejmě kromě manžela a mých dětí a vnoučát)
Tak snad ta druhá polovna března a přicházející jaro bude už mít lepší náladu. . . . . . jedna fotečka Rexika agamy a ta druhá mých dvou lásek a taky maličká Johanka.
