Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



První dny prázdnin 2019

. . .  co jsem Vám zapomněla napsat? . . . 17.6.2019 se moji pejskové fotili, fotila je Martina Šimková, kousek od Chrlického biotopu, vlastně až do té doby jsem ani nevěděla, že nově vytvořenému jezeru, jehož stavbu jsme s pejsany sledovali, se říká Chrlický  Biotop. Po focení, Blacky všem přítomným předvedl, jak umí štěstím běhat a běhal a běhal šílenou rychlostí, až o něj měli všichni přítomní obavu. Fotečky se podařili a mám z nich velkou radost, v konečné podobě jsem je dostala v polovině posledního školního týdne.

Na konec školního roku jsem se už hodně těšila, ne, že bych měla děti školou povinné nebo, že pojedu někam s Kryštofem, to je můj prostřední vnouček, ale protože, že poslední dobou máme takový zvláštní problém s dětmi, které chodí do školy na proti našeho domu a hlavně s jejich rodiči, kteří se chovají, jako by jejich děti byly jediné a jediné měly právo chodit po chodníku , který vede právě ke škole, vadí jim naši pejskové na volno s náhubkem,  kteří je vůbec nevnímají,protože mají svoje starosti, svůj psí svět, ani jim nikterak nezavazí, možná jim vadím právě já, protože si dovoluji jít obráceným směrem nežli je škola. No, jeden neví, jen vím, že stáři je prostě stáří a nemístné  poznámky, které slýchám, jsem nikdy v předcházejících letech neslýchala, a ani pejskové, i když jich bylo víc nikomu nepřekáželi.  Moje radost s koncem školního roku však byla hodně narušena nepříjemným náhlým onemocněním našeho milovaného a šťastného 15-ti letého Blackyho. Ze čtvrtka na pátek byl postižen mozkovou příhodou, nemohl se postavit na nožky, hodně se mu rozjížděly. Tak ráno jsem s ním rychle spěchala k našemu veterináři.  byl tam jeho syn a ten konstatoval t,o co jsem tušila - mrtvička, říkal, že ve věku Blackyho nic neobvyklého, dal mu injekci, a řekl zvýšit vitamíny, které dostává, z důvodu problému s levým ouškem. Doporučil nám homeopatika,  podávala jsem každou hodinu 1 tbl. po dva dny, třetí den po dvou hodinách do vybrání. Nevím, zda Blackymu pomohla, ale stav se zlepšil, Blacky už opět chodí, chtěl by už zase lítat, ale to zatím nemá dovoleno , v pátek tj. včera jsme byli opět na rehabilitaci, a paní z rehabilitace, mi poradila pár malých fíglů, říkala, že Blacky bude zase frajer,  i když se Blackymu tentokrát rehabilitace vůbec ale vůbec nelíbila,  Denně po ánu chodí Blacky na procházky jen se mnou, v podvečer začal už chodit s Cuzko a Šmoulou, dnes v podvečer jsme udělali jednu dlouhou, tak snad to bude už zase dobré,

Nu a prázdniny pokračují dnes už 6-tým dnem, a my měli zrovna dnes intenzivní trénink s Radkem, trénovali jsme vodu, Šmoulička byla moc šikovná, a to ona je, pokud chce, a nosework ji hodně baví, takže se moc snažila. Další taková intenzivka bude za týden v pondělí a taky voda, takže se nám snad podaří udělat další NW -zkouška voda.

MVP Brno Intercanis

23.6.2019 se konala v Brně MVP - Intercanis, ve velkých peruánských naháčích se zúčastnily také děti našich odchovů a dopadly suprově, posuzovala Zuzana Brotánková:

Psi TO:  Anthony Hopkins od Jedíka *  V1, CAC, CACIB, BOS (Ch. Briss Nort Brun x CH. Irma Nort Brun)

 feny MZT:
Briallen Bamapara * V1, CAC CACIB, BOB
(JWW. Ch. Jackie Nort Brun x   Aerosmith Xalucha)

Betka z Listieho údolia * V2, r. CAC, r. CACIB (Johane Nort Brun x Manchado M.  Duchrebels)

V mezitřídě spolu soutěžily dvě naše vnučky -  jedna ostřílený kozák a ta druhá na své teprve druhé výstavě, přesto byly obě velmi šikovné . A fotečky vlevo Briallen a vpravo Betka

 

 

Flor de Canela Delfino Can *27..2002 . . +30.5.2019

 

Flor de Canela Delfino Can  - naše LIMA narodila se 27.7.2002 v Peruánské Limě, jako 200g fenečka, byla maličká, přesto velice života schopná, urputně už tehdy bojovala o své místo na slunci, my si ji jako 4 měsíční divoké peruánské štěňátko přivezli do naší rodiny. Dělala nám jen samou radost, byla výstavně úspěšná, stala se šampionkou mnoha států, byla velmi inteligentní, velmi chytrá, chápavá,  sportovně nadaná  úžasně běhala agility, coursing, flybal i sportovní kynologie jí nebyla cizí
. . . . . . hlavně nás nade vše milovala, stala se takovým mým lesním ochráncem,  tolik milovala svobodu, přírodu, přesto nás nikdy ani na chvíli nezradila , ihned se vracela za námi. 
. . . . . . tak šla doba a LIMA najednou zjistila, že už nemá na ty dlouhé mnoha kilometrové procházky na její milované vysočině, rozhodla se zůstávat doma, zalehla do polohy svingy a čekala několik hodin na nás, než jsme se vrátili. Měla 12 roků, když se zjistila těžká artróza. Poslední 3 roky jezdila jako doprovod Šmoulinky na vídendovky či tábory. Aby mohla s námi všude, pořídila jsem pro ni kočárek , moc si to  užívala, poslední její velký výlet byl minulý rok koncem srpna v Bílých Karpatech. Koncem listopadu ji přestaly sloužit nožky úplně a tak už jen ležela, o všechno si řekla, o venčení, o jídlo a pití, i o změnu polohy, s malou pomocí všechno zvládla sama. Byla šťastná , že je pořád s námi a uměla to dát najevo krásným psím úsměvem
 Světu dala 12 úžasných štěňátek jako Blacky, Briss(Jed) nebo Henry, Hannah,  a další.  Obšťastňovala nás svojí milou přítomností celých 16 roků a  6 měsíců.

 Dnes tj. 30.5.2019   naše LIMA  opustila nás, opustila tento svět a odešla za svými předky do věčných lovišť ve věku 16 roků 10 měsíců a 3 dny. 
. . . . . . byl tu krásný vysoký věk, přesto to tak bolí,
moc a moc nám budeš pořád chybět  Ty naše milovaná peruánská krásko!

 

 

 

 

Tábor Nová louka a Šmoulinčina zkouška NW-D2

V pondělí 3.6.2019 jsem odjížděla na noseworkový tábor do Nové Louky u Albrechtic n/Vl. Místo Limušky s námi odjížděl Blacky, což nebyl vůbec dobrý nápad.  Na tomto táboře je možné skládat zkoušku z NW, což jsem měla v úmyslu. V pondělí jsme odpoledne už trénovali , moje skupina měla trenérku Julii Bukovinskou, trénink probíhal v lese, bohužel se tam objevili mravenci, Šmoulinčina pohroma, i když s vypětím sil vzorky našla, neměla z práce radost. V úterý ráno, jsem zjistila, že nejsem na zkoušku přihlášená, na štěstí byly ještě dva kredity volné, Tak rychle  . .  na štěstí se všechno zvládlo, a my měly přihlášenou "Discrimination 2" tedy "NW-D2". Ranní tréninky opět příroda, protože většina přihlášených chtěla zkoušku z přírody, odpoledne jsme ještě potrénovaly řady tj. právě NW-D, a to mě Šmoula dostala, Co jsou vlastně NW řady tedy NW D-2?  Je to hledání 4 až 6 vzorků ve třech řadách, kolem vzorku může pes projít pouze 3x, v každé řadě mohou být negativa tj. salám sýr pamlsky, řízek a pod.  První řada je 5 osob, které mají před sebou natáhnuté ruce ve vzdálenosti cca 50 cm a 50 cm nad zemí tj. 10 rukou ve kterých mohou být vzorky či negativa - neznámý počet, druhá řada je 10 ks květináčů dnem vzhůru a třetí řadou je 10 ks zavazadel různých v obou řadách jsou zase různý počet vzorků a negativa - celkem tedy pes musí přesně označit, kde je uložených 4 -6 vzorků. Při tréniku dala trenérka jako negativum sušené plíce, a ty Šmoulu rozhodily tak, že se na ně doslova dobývala, ale neoznačila , vzorky samozřejmě označila správě, byla jsem hodně rozhozená, ale rozhodla jsem se, že do toho půjdeme. Ve středu byl zkouškový den, řady šly odpoledne. Šmoula šla druhá, předposlední z celkového počtu zkouškařů.  První ruce, Šmoula  označila vzorek ve správné ruce, řadu prošla tam a zpět, bylo to správné, pak přišly květináče opět klidně prošla řadu tam a zpět a správně označila dva vzorky, po té přišlo to nejtěžší zavazadla, to ji vedu na vodítku, důvodem je, že unavený či už méně soustředěný pes, je nucen stále pracovat, Šmoula označila jeden vzorek a při druhém projít znovu označila další a to poslední zavazadlo z řady. Věřila jsem jí a bylo to správně, celkem 5 vzorků ve třech řadách se dvěma průchody  každou řadou.  Radost byla veliká.

Číst dál...

Náš výlet do Ústí n/L na Šmouličkou

23.5.2019 při cestě z Ústi n/L jsme to vzali středem Prahy, bylo to v danou chvíli to nejrychlejší řešení, no prostě abychom byli do nejdříve na dálnici a v Brně, To jsme si ale jen mysleli . . . . Cesta do Ústi trvala jen 3 hodiny, jeli jsme na speciální odběr se Šmouličkou do jednoho zdr. zařízení. během 45 min jsme se vraceli, tedy jeli jsme jen na otočku . . . naše rychlovka skončila na dálnici D1 na 140 km, kde jsme se sekli v zácpě, silničáři na D1 plátovali díru v pravém pruhu . . . . Fotky jsou samozřejmě přes sklo auta . . . .