PŘELOUČ * prodloužený víkend 15.-18.8.2019od

* * *  Prázdniny se pomalým krokem blíží ke svému konci,  a tak jeden prodloužený víkem noseworku se Šmouličkou jsme přeci jen daly, i když  jsem si celou práci Šmouličky představovala úplně ale úplně jinak. Trénik byl naplánován Kristýnkou D. v Přeloučí a jeho kouzelném okolí. . . . . Jak jsem vás již informovala, tak jsme se Šmoulinkou nedělaly vůbec nic, no tedy občas si ráno čuchneme, v malé parčíku u pošty, tam mám založené staré vzorky v lavičkách, borovicích a tak i pohozené v trávě, a taky občas uděláme revíry, ty má Šmoulinka moc ráda.

* * *  a tak jsme 15.8.2019 vyrazily po obědě směr Přelouč, ubytování jsme měly zajištěné v Jankovicích - Seníku *  Hospůdka na mlýně, takový malý penzion, trénink načínal až v 17.00, my se ubytovaly, pokoj se sprchou + WC, dalo by se říct, že super, jen jsem se nějak nemohla zbavit pocitu, že si právě odtud odvezu něco nepatřičného, ne že by byl špinavý, ale úplnou čistotou neoplýval. První trénink byl v lese, Šmoulička pracovala slušně, Kristýna mi poradila jak na mravence, a tak to šlo.  druhý den dopoledne náměstí v Přeloučí, tam to Šmoula už zná, bohužel pršelo, no pro Šmoulu zatím hledání dobré, bohužel při posledním hledání řemeslníci začali sundávat lešení a ona si to spojila s bouřkou a konec práce. Odpoledne bouřka , kterou  Šmoula se svými "věšteckými schopnostmi" čekala stejně jako  vodu, skutečně přišla, Šmoula se rozhodla pro auto, které bylo na náměstí a my byly v parku.  Sobota byla volná až do 17.00 hodiny, kdy měla být voda a pak noční "bojovka". Tak to se pro změnu Šmule zanítily folikuly, a tak místo výletu jsme jezdily po lékárnách a hledaly nějaký ten obvaz, protože právě ten jsem s sebou nevezla.  Z důvodu ne příliš čistého Labe jsme dělaly zahrabané vzorky a urbany u aut, nejdřív dobré, ale po hodině práce Šmoula nasála a přestala pracovat, voda a bouřky se blížily.  Poslední hledání za nic nestálo, Bojovku jsme raději vypustily.  Neděle  - kousek od Seníku, v lese byly řady a opět i když počasí mělo být super, se blížila bouřka, a tak ruce nestály za nic,  hodně jsem ji do práce tlačila, až jsem měla strach, abych ji tu její čuchací lásku nevzala. Dohodly jsme se s Kristýnou, že bude v autě.a s prací končí. No pak jsem ji přeci jen vytáhla a květináče dala na první průchod super.   Šla znovu do auta, bohužel jsem ji vytáhla trochu dřív, a smůla objevila se vosa, zapomněla jsem na repelent, postříkání přišlo hold pozdě i když se nakonec chytla a jala se pracovat, bohužel až na druhý průchod. 

* * *  před 13-tou hodinou jsme sbaleny sedly do auta jely směr Brno.  přijela jsem se smíšenými pocity, protože jsem si myslela, že už vím jak se Šmouličkou zacházet,  . . . a  ne , pořád mě hodně překvapuje, ale i já sama sebe, když prostě vidím jak se začíná chovat muse tomu předejít za každou cenu, a žádný stud a ohledy. . . . . . Jinak bylo to super, Lenka i ostatní holky byly moc fajn, Kristýna měla pro Šmouličku a hlavně pro mě velké pochopení, byla jsem moc smutná, moc smutná hlavně z toho, že jsem pochopila, že tohle nikdy nebude za námi, že se to s námi potáhne celý Šmoulinčin život a já to musím pojmout jako součást i mého života . Jinak krásné, a pro mě hodně ale opravdu hodně přínosné.