Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého

Jak si umím udělat nepříjemnosti

24.10.2021 - už mnohokráte jsem psala, že naše Šmoulička je takový malý svéráz, v podstatě typický peruánský naháč, který když je potřeba se dokáže postarat sama o sebe, hold předkové z přírody se nezapřou.  Šmoulička, byla od malička hodně ale hodně divoká, snad to předurčila babička Inka, importovaná a snad taky tatínek barozený a žijící ve své domovině v Peru. Vytrvalou prací jsem Šmouličku dostala až tam, kde je dnes, užasná civilizovaná fenečka poslouchající na slovo,  která má sice nějaký ten problém, ale to má mnoho pejsků  (bouřka, střelba apod). takže jsem vlastně hodně spokojená. Šmoulička má ale ještě jeden takový zvláštní problém, má paměť jako slon, a když ji některý pejsek ublíží nebo na ni bezdůvodně neustále štěká, pak se nezná . . .  nu a ob náš dům bydlí malý hodně uštěkaný šipeka, nu a tak jsme se jednou vraceli z vycházky a ten malý čmoudík opět štěkal kousek za námi za rohem, nu a Šmoula se obrátila a rozběhla se za ním, k pejskovi samozřejmě nedoběhla jen chtěla postrašit,  nestalo se tak protože ihned po mém zavolání utíkala  za mnou. . . nu ale na obrovský problém bylo zaděláno. Majitelka nikdy neměla ráda naše pejsky, ona  nikdy neměla ráda ani naši rodinu, byla tam nějaká nevraživost mnoho desítek let zpátky, a tohle bylo jako voda na mlýn, a tak se paní milá rozhodla, že nám ukáže  i sepsala petici o odebrání naší Šmouličky a s touto peticí obcházela naši ulici, samozřejmě, že nezískala téměř žádný podpis, a tak to vzdala, nu a já si dávám veliký pozor, aby Šmoulička  nevyvedla nějkou hloupost . . . . . . . nu ale co čert nechtěl vycházeli jsme z branky Leon na vodítku, Šmoula sice na volno, ale s náhubkem u mé nohy a v tom nám cestu zkřízil pudlíček od naproti . .  náš všechny milující Leon se po něm vrhl a k němu se přidala i Šmoulička, zpanikařila jsem a zařvala na Šmoulu tak, že se všichni včetně pudlíka a jeho majitele šíleně lekli . . . . a na problém je určitě zadláno, sice jsem od té doby pána s pudlíkem nepotkala, ale vidím to černě . . . . . . .

 Nu a jinak pokud jsou nějaké tréninky tak určitě nechybíme Leon se svým Hoopers, na úžasná videa s můžete podívat na facebooku na mém profilu. Šmoulička chodí na NW, i když díky onemocnění trenérky se nám některé hodiny zrušily, ale máme ještě druhého trenéra, takže vše je ok,  ve středu jsem ale musela já rušit OB a to oba dva tréninky vlastně poprve, protože moje velmi stará teta spadla a měla problém s nohou, tak jsem s ní jela do Bohunické nemocnice . . . . . .  ale to byl pro mě takový šok, vzpamatovávám se z něj ještě dnes, délka ošetření , když v nemocnici bylo slovy pět lidí včetně mě, trvala 4 hodiny a to teta byla pouze u lékaře, na rengenu a pak zpět u lékaře.  Měla jsem pocit, že si ty pacienty pěstují, aby se něřeklo, že čekárny jsou prázdné. . . . . . . . . .

. . . nu a taky se k našemu jezírku vypravil ježeček, chodí tam pít . . . . . . . .

. . .  a pak jedna zajímavá, nevím zda i v jiných městech ale v Brně v naší městské části jsou krásně pomalované výměníkové stanice, každá jinak  doufám jen, že tyto krásné grafity nebude chtít někdo přemalovat. . . . . . . .