Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



noseworkový tábor na pomezí Beskyd a Bílých Karpat

Super strávený týden kousek od Slovenských hranic na výcviku noseworku  jsme prožily s Limou a Šmouličkou, Lima byla samozřejmě jako obvyklý kočárkový doprovod a Šmoulička jako cvičící. Sešlo se nás 7 psovodů  s 10-ti pejsky, z nichž byli dva jen jako doprovod, Anička jako trenérka se 3-mi pejsky.   Počasí bylo přesně podle našich představ teplo jako na horách tak akorád, takže pejsani pracovali do poslední chvíle fakt super, někteří byli pokročilejší, jiní méně, někteří trénovali jen na zkoušky, někteří i na první mistrovství, jiní jen tak pro radost a podle toho byla také obtížnost prohledávaných terénů.

Šmoulička k mému překvapení pracovala do poslední chvíle velmi pěkně, ani první den neměla velký problém s novým prostředím, možná to bylo i lidmi, které většinou znala také znala většinu pejsanů. Nu a Lima tak si pobyt opět užívala , k její smůle byl terén hodně kopcovitý, takže většinu času trávila v kočárku, aby si nožky neodvykly také trochu šmejdila, bohužel chůze z kopce jí dělá značný problém, tak jsme vymyslely, snesla jsem ji a ona pomalu vyšla na horu, ale jen kousek při venčení. Přesto si celou dobu užívala, bydlely jsme v bungalovu ještě s jedním pejskem krásným baueceronem Bauím a jeho paničkou. Pejsani se znají, protože jsme spolu bydleli už několikrát. Taky jsme potkali krásného 7-mi měsíčního bulteriéra, nikdy bych nevěřila, že to jsou takoví čiloušci,  obdivoval všechny fenky a hodně i Šmouličku. Nu a protože tam byli pejsani aktivní tak jsme měli jedno odpoledne i výlet po hřebenech, my se Šmoulou daly jen 5 km, protže na nás v chatičce čekala Limuška, přesto to i s pracovními zastávkami byla super procházka

. . . teď nějakou tu fotečku z pobytu,

 

Číst dál...

Jak mohou ublížit sociální sítě a výstava v Bratislavě

o víkendu 18.8.-.19.8.2018 se konaly dvě MVPv Bratislavě , dlouho jsem zvažovala, kdy se pojedu podívat, protože mě zajímali velcí peruáni, které jsem dlouho neviděla. nakonec jsem se domluvila s Gretkou a přijela v neděli na výstavu, která se konala na Bratislavském závodišti, kde jsme se Šmoulinkou byly už v 10.00, s Gretkou jsme se rychle našly a postávaly u kruhu, kde se měli vystavovat peruáni. Moc lidí tam nebylo, hlavně peruánů bylo poskrovnu, protože slunce svítilo jako blázen, tak většina bych ukrytá pod nedalekými stromy. Peruáni vystavovali v 11.30 a začínalo se velkými. Byli jen 4, čas do vystavování jsem krátila chvilkovým  povídáním si s nějakou děvčicí z  Čech, a to byla moje velká chyba, protože než jsem přijela z Bratislavy do Brna, tato milá dívka toužící po senzaci udělala z našeho povídání vzrůšo, kterého se chytil na FB pan Antoš, se kterým jsme si to vyříkali, ale holčině to nestačilo a tak vydala status hodný velkého spisovatele, kde probrala i mého manžela a naše odchovy, kteří jsou už ve věčných lovištích. Byla to fakt síla, která mi nedala i jednu noc dobře spát. Vůbec se nedivím ,stát se toto nějaké 14-ti leté, že si jde hodit mašli nebo končí na psychiatrii.

*Jen jsem z celého nechopila, když jsem tak pomlouvala jejího psa a jeho příbuzné, že je vůbec nebránila,  hlavně, že v mé společnosti, která jí tak zkazila výstavu, setrvávala. No, za komunistů se takovým říkalo donašeči, a já bych je nazvala agenty, po kterých se dnes tolik pase.

*Takže pro mě v mém kmetském věku veliké poučení, jen mám ale jedno dilema, co je to vlastně pomluva, když ty věci co jsem řekla, jsou skutečnost???????? No, tak super výstava a takový konec , fuj.

*Nic méně rychle jsem se otřepala a včera vyjela s Kryštůfkem a Šmoulicí na hrad Veveří , kousek od Brna, a já tam byla poprvé, a tak jsme prošmejdili všechna nádvoří i věže, pojedli a jeli  spokojení jeli domů. Tady jsem s nikým nemluvila, tak snad dobrý konec . . . . .

Číst dál...

Coursingové ráno 5.8.2018

Včera v sobotu jsme byly se Šmoulou stejně jako každou sobotu potrénovat na našem domovském cvičáku ve Šlapanicích, ano je tam dovolená, přesto každou sobotu si tam jedeme,  Šmoula cvičí a docela ji to baví a přitom trochu řeší onu samotu, myslím, že je to dobré nejen pro trénink a hlavně pro Šmoulinčin problém se samotou., se zvuky, které nevnímá když je na cvičáku hodně hafanů, hodně lidí. Potrénujeme něco z OB a taky něco z Hoopers. V průběhu založím několik vzorků a závěrem jako odměnu si je Šmoulička  najde., má tuto práci moc ráda, při hledání jí ani nezáleží na teple či dešti. Začínáme trénovat zahrabané vzorky podle návodu Kristýnky D. Tak uvidíme zda to děláme dobře.

Dnes v neděli jsme už v 8.00  byly na Medláneckém letišti pro změnu si zaběhat, , ano byl zde trénink coursingu. První běh Šmoula super, ale pak se zvětšovalo teplo, druýá běh jsem domluvila s chodským psem, a na toho v závěru už neměla. No příští týden si zaběháme znovu, potřebuje běhat, protože v těchto horkých dnech jen všichni leží a leží a leží, sice ráno jdeme na delší vycházku, ale jen na chvilku večer . Pro naši Šmoulu a vlastně i pro všechny naše peruány je nejlepší podzim či zima, a to se jim i dobře běhá a cvičí. nepotřebují ani oblečení.

 . . . . . a tak dvě fotky dnešního rána

 

 

Několik novinek k 19.8.2018

Tak postupně jak jsme to se Šmouličkou zvládaly . . . . . .

8.8.2018  - středa - zajely jsme do Přelouče na trénink noseworku - Urbany a staré vzorky, který vede pravidelně Kristýna Dostálková. Naše hodina začínala už ve 13.00 byly jsme samy protože naše parťačka ze zdravotních důvodů nepřišla.  . . . . . i když bylo téměř pravé poledne slunce pálilo jako divé, tak Šmoulička pracovala a pracovala dobře, vzorky našla hned, jen jí jak moc neříkaly, protože se starými, tj. min. týden založenými vzorky se nikdy nesetkala,  nevěděla co s nimi. nakonec všechno zvládla i se zalehnutím.

Do Přelouče jsme přijely o chvíli dřív protože dálnice D1 je nevyzpytatelná a jeden nikdy neví, kde si postojí, ale tentokráte bylo vše ok, tak jsem si zašla do nákupního domu Peny něco nakoupit a Šmoula zůstala venku uvázaná v chládku u sloupku, . . . ona je zvyklá, čekání před obchodními domy je její hobby , většinou nemá náhubek a tak se k ní většinou nikdo nepřibližuje, , pokud by to chtěl někdo zkusit, tak štěkně a většina to vzdá, ale tentokrát to bylo jinak, asi tím vedrem nebo paní se jí zrovna líbila. Kouknu od pokladny a Šmoula se nechá hladit nějakou paní, docela ve mě hrklo, že by s ní odešla? No, nevím, nevím . . .  a mají tam na náměstí krásnou kašnu . . . . plnou vody . . . . . . .

V sobotu 11.8 jsme zašly na Šlapanický cvičák, byla tam brigáda, my si pocvičly zopakovaly, co bylo potřeba, založila jsem i vzorky na příští týden . . . tak uvidíme

V neděli jsme zase šly zaběhat do Medlánek a tentokrát druhý běh s maliňačkou, byl to pěkný běh i když byla opět Šmoulička u střapce druhá.

Nu a v pondělí další trénink Hoopers, byl moc fajn, Šmoulinka i přes ta vedra se rychle učí, škoda, že te´d 14 dní bude dovolená, ale pak hned v září . . . . . . . .

Ve středu s Kikim super den v zoo, zrovna bylo veřejné krmení medvědů . . . . . . a bylo tam i mnoho dalšího

18.8.2018 jsme zajely opět do Šlapanic na cvičák, nikdo tam nebyl a tak jsme potrénovaly všechno jen tak, co je i není potřeba a Šmoulička pohledala založené staré vzorky, moc jí to šlo. krásně značila i zalehávala, založila jsem další na další týden, ten co bude. . . . . . .

19.8 tj. dnes v neděli jsme se se Šmouličkou vypravily na výstavu do Bratislavy, jen tak kouknout, peruánů tam bylo po skrovnu.  Někteří i hodně hezcí . . . . .  byly jsme tam spolu s Gretkou a Emkou, její dcerou a Emčinou kamarádkou, taky jsme tam potkaly i některé další majitele či chovatele peruánů, hodně se doba změnil, povídala jsem si s jakousi holčinou, začalo to  zuby . . .  dohra byla na FB a zrovna od někoho, kdo tam vůbec nebyl, začínám mít pocit, že někteří lidi si libují v jitření emocí,  skončilo to tím, že jeden, co tam vůbec nebyl, těžce urážel Šmouličku, nejde jen o Šmouličku ale o všechna ta zvířata, ona se nemohou bránit . . . . . . . . . . . ale to už jsme zvládly na FB . . . . . . . . . .  nu a doma nás čekali naši 3 stařečci a to bylo radosti, tohle štěstí nám nikdo nemůže vzít. . . . . .

Nějaká fotka z couringu, ze zoo a jedna z Bratislavy z odjezdu :

Číst dál...

Lima - FLOR De Canela Delfino Can se dnes dožívá 16-ti roků

 

Lima – Flor de Canela Delfino Can se narodila dne 27.7.2002 v Peruánské Limě jako nejmenší štěně z vrhu CHS Delfino Can. Porodní váha byla 200g. Při naší návštěvě Peru jsme se rozhodli odvézt i tuto, v  té době 4 měsíční fenečku, do ČR. Dne 26.11.2002 překročila hranice ČR a stala se tak druhou importovanou fenkou z Peru do ČR a druhou fenkou naší CHS. Lima  má vynikající klidnou nebojácnou povahu, je lehce zvladatelná a poslušná, prostě taková, jak by si každý majitel pejska a nejen naháče přál, byla velmi sportovně nadaná, žádná věc se jí nemusela ukazovat několikrát, stačilo jen, aby se pozorně dívala a všechno šlo samo. Velmi dobře a ráda se vystavovala, což dokazují i její výstavní úspěchy, jako většina perunských naháčů byla velmi rychlá, díky své inteligenci a rychlosti dobře zvládala všechny sporty. Dala světu 12 úžasných potomků. V roce 2013 začala mít vážný problém s chůzí, sama rychle pochopila, že na delší vycházky nemá. Zjistila se artróza loktů, nastal fakt, přestala sportovat a začala kulhat.

 

To jí ovšem nebránilo v tom, aby vše řádně sledovala, doma vše hlídala a přeci jen na krátké vycházky chodila, vždyť ta ulice, ten šrum by jí chyběl.. . . a by nebyla ochuzená a život s jinými pejsky, s jinými lidmi, začala se Šmoulinkou jezdit jako doprovod na všechny akce, kde jsme zůstávaly přes noc. Loni na jaře dostala povoz – kočárek, kterého si užívá na našich víkendových i táborových akcích, a že si všechny tyto akce dokáže náležitě užít. Věřím, že s nám ještě všechny alespoň ty letošní, bude absolvovat, a že jich máme naplánováno. . . . . . . .

 

Limuško moc Tě milujeme a moc a moc se těšíme z toho, že jsi stále s námi.

když ji bylo  5 roků a před pár týdny