. . . . . . . je velký rozdíl mezi nahými plemeny?

 (8.5.2021) Už jsem vás dlouho neinformovala o tom, jak se chová náš „malý“ Leon – mexický naháč std.
Ano jedná se opět o nahé plemeno vzhledově velice přibuzné právě námi chovanými peruány, ale nestačím se divit, ano máme jiné plemeno a je u nás teprvě 3 týdny,  to je naproto něco jiného , odvážný, klidný, poslušný, pravdou je , že přijel s úžasnou výbavou po této stránce ze své domoviny, a za to jsem chovatelce neskutečně vděčná, pokud bych něco nepokazila okolo druhého roku věku, tak přesně takového partáka jsem si vysnila.
A rozdíl?  . . . . . neskutečný . . . . . . u peruánů jsem hodně často slýchala, „ . . .no je to peruán“, dlouho jsem nemohla pochopit, proč to mnoho lidí říká, protože jsem je brala jako normání psí plemena a právě proto jsem s nimi pracovala - dělala různé druhy sportů,  vycvik apod. a zakládala si na tom, že právě mí peruáni poschouchají a chodí na volno jako jiné osrstěná plemena.  V roce 2012  s námi zůstala z různých důvodů Šmoulička , a protože byla neskutečně divoká, zamyslela jsem  se právě nad těmi, se kterými jsme mnoho let žili, na které jsme byli právem tak hrdí . . . . a hned náš první klouček Holíček , exterierově velmi zdařillý, bohužel  jeho svérázná povaha nám dávala vskutku zabrat. Už jako maličký byl velmi rezervovaný, ale žil u nás s čivavami, a náš čivavák Bony byl hodně dominantní, tak jsem to přičítala tomu,  při výstavách krásně běhal, ale při předvedení rozhodčímu si sedl a nikdo jej nepostavil, ani handler. . . . .  někdo zamával z okna hadrem a Holík nešel, dlouho jsme jej nosili ven na venčení, na vycházky jen v batůžku na zádech, pak jedna návštěva přehrady s pejsky , přílet našich fenek z Peru a Holíček se rázem změnil k lepšímu,  bohužel i Inka byla značně rezervovaná, asi jsme toho chtěli  hned po příjezdu po ní mnoho, žila rok uprostřed přírody a teď civilizace, nakonec všechno výborně zvládla, jen zlí jazykové všechno naše  úsili  hatili, a tak se stalo, že jedna naše štěňátka právě po Holíčkovi a Ince  nikdo nechtěl ale do slova. . . . . . .moc a moc jsme s nimi pracovali, nakonec se dostali do těch nejlepších rukou a prožili úžasný peruánský život . . . . . . .  proč to tom píšu, protože jsem překvapená, pořád čekám na něco,  na co? Ani sama nevím,  jen máme s manželem  pocit, že máme doma dospělého pejska. Ano mnoho z těch, kteří chovají obě plemena mě na toto upozorňovali . . . . . . . . . .

Na fotkách Leonek čeká, než se Šmouličkou dohledáme vzorky někde v lesním terénu, pozdravil se s Laylou, chlupatou kamarádkou

Číst dál...

Splnil se mi dávný sen * přiletěl xoloitzuintle standard

Xolomania Simon alias Leon * xoloinzintle standard - představitel tohoto plemene v časopise Svět psů 9/1999 byl právě ten, který mě přivedl k chovu nahých psů. Mohutný dominatní úžasný a já se rozhodla, že právě takového chci, jenže chyba lávky, takový krasavec nikde nebyl, něco málo jen ve Francii. a tak jsme  zkusili podobné a čivavičky jsme postupně vyměnili za peruány, ano byli to naše mnoha leté lásky, chováme je víc nežli  20 roků, přinesli nám mnoha krásného,  . . . . .  jak šla doba tak postupně odcházeli a zůstala jen Šmoulička a tak jsme se rozhodli pro změnu plemene . . . .
Dne 19.4.2021 přiletěl z daleké domoviny a po dlouhých peripetiích na letišti, kdy na celnici vypadl systém a pod., konečne  před 19-tou hodinou, přijel k nám domu.  Celá doba přepravy trvala téměř 20 hodin. ale stálo to za to, hned jak jsme jej uviděli v Praze na letištní veterině, byl úžasný s ničím a nikým žádný problém, i pan veterinář byl velmi překvapen. Cesta domu naprosto v pohodě jen jednu chvilku se začal vrtět, lést po mě, a tak jsme zastavily, Leon na vodítku přešel na trávník, kde opravdu chviličku čuchal a pak se vyčůral, což bylo pro nás veliké překvapení,, po příjezdu do našeho domu, kde jej už čekal pániček a Kryštof, se velice rychle zorientoval,   Kryštůfek si s ním začal hrát a lonit za aportkem, když Kryštof s Míšou, která mě na cestě pro Leona doprovázela a vlastně nás vezla, odjeli, Leon se chtěl seznámi se Šmouličkou, ale té se to moc nelíbilo, hlídala si svůj pelíšek , trochu vrčela na malého vetřelce a tak vetřelec dostal svůj pelíšek vedle mého křesla , kde krásně spinkal do půl noci a  pak dospal noc ve svém pelíšku.  Ráno se ozval, že půjde čůrat, a taky , venku, a pokouší se kamarádat se Šmouličkou,  . . . . a ta pořád sice vrčí, ale už si jej očuhcla a dala mu pusinku . . . . . takže nastal trochu pokrok, ona naše Šmoulička je taková trochu zvláštní, řekla bych, že je to tak trochu psí autista a tam kontakt trvá přeci jen dýl. . . . . foto právě toho co mi učaroval

Co prožil Leon první týden v naší rodině v nové zemi?

(27.4.2021) Den po příletu Leon si užíval nového domova, snažil se kamarádit še Šmouličku, moc se mu to nedřilo, tedy lépe vůbec se mu to nedařilo.  Nu a přišla středa, vztahy se Šmouličkou pořád na bodu mrazu, odpoledne první velké znamování, jel s nám tj. se Šmouličkou, s Laylou a její paničkou a taky se mnou na první noseworkový trénink jako divák, moc se mu v tom ZD líbilo, mnoho obrovských aut, taky nějaká kočka a taky chlupatá Layla, a tady si s ním poprve Šmoulička hrála a to jen proto, že žárlila - hra s klacíky, nu a už v autě spal jako zabitý, po večeří hned usnul. . . .  a přešel čtvrtek, ráno první malá vycházka na ulici,  . . . a tam tedy bylo věcí, nestačil se divit, občas i nějaká rána, ale to Leona nerozházelo, jen se na chvili zamyslel, a kráčel dál za svým. Odpoledne opět cesta na cvičení a tentokráto to bylo úplně jiné, jeli jsme na OB. a Leonek poprve cvičil, paní cvičitelka mu házela aportky a taky piškotky a bylo moc fajn, to první proto, aby se naučil víc hrát a to druhé, aby si dobře zapamatoval svoje jméno, aby se stalo jeho nedílnou součástí. Místo takového hraní by se raději honil s kým koliv, určitě by to byla větší legrace. V pátek se nedělo téměř nic, a přišla sobota a odpoledne první seznámení s malým kloučkem Alankem, tak si hráli na honěnou, oběma se to moc líbilo, a taky se tam sešlo hodně lidí, tolik jich ještě něviděl, však tak večer padl jak zabitý a spal až do rána, kdy jej panička jako každý den vzbudila. V neděli jsme udělali velikou výpravu na náš cvičák ve Šlapanicích,  . .  a tam to bylo fakt veliké, mnoho a mnoho chlupáčků hlavně štěňátek, sice trošku starších, ale hrálo by se s ními jéjej. . . . .  a nejlepší bylo odpoledne, kde se jel Leonek představit své kamarádce Tequille do Moravan,  je sice o něco starší, ale řádili spolu jak černá ruka a k tomuto řádění se konečně přidala i Šmoulička, která se s nimi honila a honila, nakonec dělala i hlouposti s Leonkem, večer opět těžká únava.  . . . . nu a pondělí dlouhá cesta autem na Česko-Slovenské hranice, kam si pániček jel pro ptáčka . . takový maličký ptáček a tak dlouhá cesta. Bohužel cestou zpět se udělalo Leonkovi špatně a všechny granule z ranní snídaně byly na pelíšku, na štěstí to neodneslo auto, to by pánik trochu řádil.  a tak k obědu i k večeři  bylo zase maso, prostě ty granule ty tedy moc ne. . . . . byl to tedy fakt náročný týden, tak za týden zase něco zajímavého . . . . .

. . . . . "CUZKO" Cinie Nort Brun . . . . .

 16.4.2021 by oslavila naše milovaná Cuzko - Cinie Nort Brun

své 16 narozeniny, moc na Tebe myslíme, pořád nám moc chybíš lásko . . . . . . . . . . .