. . . . . . . . krásné svátky jara, hodně zdraví a pohody!!!!!!!!!!

Všem milovníkům naháčů, všem návštěvníkům našich stránek
přejeme 
veselé velikonoce plné pohody a radosti

. . , že by smutné stáří? . . koronavirus

 (21.3.2020). . . když jsem před několika lety odcházela do důchodu, těšila jsem se, ovšem  po cca 14 dnech či měsíci zjistíte, že máte zgruntováno, vše uloženo dle představ, projité město,  a najednou není do čeho píchnout,  najednou není důvod proč ráno vstávat,   začne vám chybět komunikace s lidmi, prostě vám začnou ti lidi i ti, které moc nemusíte chybět, máte pocit, že  nikomu nechybíte, ono to sice tak není . . . . .  ale  . . . . . a tak jsem si založila e-shop, jako mnoho dalších v mé situaci,  a hned bylo do dělat, o čem přemýšlet.  Po nějaké době se z e-shopu, který prodával granule stal e-shop s prodejem masa pro psy (zvířata) , majitelem se stal syn, e-shop s masem pro psy (zvířata) je stále čilý, jen moje činnost se v něm s přibývajícím věkem omezuje, a i když pracuji už je cca 4hodiny denně a to většinou z domova, jsem za ně moc ráda,  mám pocit, že jsem ještě užitečná, mám styk s lidmi, jen tak jak je potřeba a pro mě vyhovující. K tomu všemu mám ještě pejsky se kterými pracuji, tj. trénujeme různé psí sporty, jak ty tradiční, tak i nové, které se k nám dostaly ze zahraničí a protože netrpím žádnými neduhy, měla bych být vlastně spokojená důchodkyně  . . . . . . . . . . . ale . . . .  

Před nedávnou dobou prosákly zvěsti, že budou důchodcům starších 65 let brát řidičská oprávní, a to by byl můj konec, hodně cestuji, jezdím po různých psích aktivitách, vozím manžela kam je potřeba, nakupuji apod. . . .sice mě syn, ten mladší ujistil, že tomu tak jistě nebude, protože by byl téměř celý parlament bez řidičáku, no má pravdu,  . . . a tak jsem se uklidnila . . . . . a do toho přišla virová pandemie, jsem sice pravidelně očkovaná na všechny chřipky, beru stále vitamíny, ale jeden nikdy neví, tvrdí se, že jsme nejrizikovější skupina  a vnikají různá opatření, v některých státech už lidé na 70 nesmí chodit ven  . . . . a já začínám mít strach ze stáří,   z toho, že nebudu smět ven na ulici . . . . . já musím na tu ulici, a záminkou jsou mí psi, nemám potřebu s lidmi komunikovat,  ale musí je vidět,

Číst dál...

Naše společné vycházky - tedy Blacky, Šmoulička a já

(30.3.2020)  . . . .  i když je doba hodně složitá, chodím s pejsky denně ven na vycházku, tak abychom nepotkávali mnoho lidí, ale abychom se prošli. Samozřejmě s rouškou, na kterou si i Šmoulička velice rychle zvykla, tím nemyslím, že by ji nosila i když při její diagnose by byla docela fajn.  Chodíme téměř každý den stejný okruh, který Blacky miluje, asi proto , že před námi tam prošlo i dost háravých fenek, a Blacky je nenasyta a čuchání po háravkách se stalo jeho hlavním denním cílem. . . . .  a tak v sobotu jsme opět vyrazili stejnou trasu,  přišli do parku a Blacky se začuchal, chvili jsme čekaly a pak pomalu odcházely, zapískala jsem a Blacky nic, přesto jsem pomalu odcházela, Šmoula běžela přede mnou a Blacky stále na stejném místě cosi četl v trávě. Zdálo se mi to už dlouho, to se nestává a tak jsem zavolala a hodně zapískala, Blacky zpozorněl, otočil se a utíkal na opačnou stranu, tedy zpět , mazal a hodně  rychle se vzdaloval, volala jsem, doslova zoufale křičela,  . . .myšlenka - budu musel utíkat za ním , v tom Šmoulička, která stála u mě a čekala, se rozběhla doslova neskutečnou  rychlostí za Blackym, v hlavě mě proběhla  myšlenka  . . . . . tak a jsou pryč oba!   . .  to už Šmoula dobíhala Blackyho, který se v ten moment otočil a zjistil, že má za zády Šmoulu a já jsem kdesi daleko mávající . . .  i rozběhl se za mnou i se Šmoulou,  která byla u mě samozřejmě dřív nežli Blacky  a hned dostala velikou odměnu. . . . . . . kdyby mi někdo něco takového o Šmoule vyprávěl, nevěřila bych, prostě byla úžasná, a jsem jí vděčná a stále, protože vůbec nevím co bych dělala. Blacky  totiž, když mě neviděl jen slyšel, strašně zpanikařil, a čím větší panika, tím rychlejší běh, je už moc  starý a potřebuje mě vedle sebe, pořád si mě hlídá a teď se někde zapomněl . . . . . . . . Šmoulička jej zachránila . . . . . . . asi pochopila moje zoufalství

park - stejné místo r. 2019 v březnu                                                                                                                                         a r. 2020 březen, jen počet se zmenšuje

Číst dál...

Koronavirus a naše zrušené pejskové aktivity

. . . . . .  a máme tu 15.. března 2020  a všechno od včerejška úplně jinak. . . .  okolo půlnoci z pátku na sobotu mi psala Anička, zda mám zájem o intenzivku, na kterou jsem se přihlásila, byla to rychlo akce, protože se rušily všechny výstavy neboť by se tam potkalo více nežli 100 lidí s pejsany, zrušení bylo samozřejmě kvůli koronaviru, který zasáhl také Českou republiku. . Moje odpově´d byla, když nepůjde nikdo, nepujdeme se Šmouličkou taky.  . . . . . a ráno zjištění, že se zájemci odhlašují, moc jsem to sice nechápala v jednotlivých skupinkách jsme byli po 4 týmech tj. 4 psovodi a 4 psi, kteří se ani moc nepotkávají, natož aby spolu komunikovali
. . . . . . . no každé zlé je k něčemu dobré, a protože jsem před několika málo dny prodělala operaci oka - a jsem už dosti vysokého věku tj. právě ta riziková skupina, tak jsem se s tímto rozhodnutím smířila a můj celodenní program přeorganizovala.  Hlavně mě na celé zrušené akci mrzeno, že si Šmoulička nevyzkouší v terénu svoji nově ušitou kombinézu právě na práci v lese, v nepříjemném prostředí, zarostlém terénu
. . . . . . . tak jsem trochu pracovala na naší zahrádce, i když zatím toho moc nemohu kvůli nemocnému očku dělat a odpoledne jsem s Blackym a Šmouličkou vyrazila na vycházku na planýrku a měla trochu obavu, co na takovou dosti dlouhou vycházku náš milovaný dědeček Blacky.  . . . .  a ten malý roš´ták si běhal a honil všechny psí slečny, které se na planýrce objevily, no a tak nakonec musel na vodítko, abychom vůbec někdy došli zpět domů . . . . .  až na nepříjemně studený vítr super vycházka, mnoho lidí jsme nepotkali , možná šli jinam a nebo zůstali pro jistotu doma
. . . . . . . a k těm tréninkům - uvidíme jak příští týden, některé kluby ruší všechno, jiné zatím na svých stránkách nemají nic napsáno,  ale hlavní prolém je, máme jet na prodlouženou víkendovku opět do Bílých Karpat na Královec, moc jsem se těšila, že s sebou opět povezu všechny tři moje zlatíčka, potkám se po delší době opět se super lidičkami,  no a teď nevím . . . všechno ukáže čas, ale podle zvyšujícícho se počtu nakažených bude Královec odložen 
. . . . . . .  nu a protože každé zlé je k něčemu dobré, věnuji se mým bonsajím a taky hlídám, kde nám na zahrádce něco dalšího jarního kvete, a že je těch kvetoucích čím dál víc si piště.  Kromě Čemeřice, odvétajících sněženek, bledulí, tak kvetou krokusy a takové něco co ani nevím jak se jmenují, a taky rozkvetla malými drobnými kvítky  Kamčatská borůvka . . . . . .  a tak nějaká to fotečka z před jarní kvetoucí zahrady