11.10.2019 jsme měli intenzivní trénink noseworku s Julkou, která za námi přijela až z Ostravy, dvě skupiny dopoledne a dvě skupiny odpoledne v 5-ti týmech, bylo to dosti našlapané, ale většina pejsků je už pokročilá, takže hledání vzorků jim docela šlo, trénink byl v ZD Neslovice, je tam krásné prostředí na hledání, Šmoulička s Laylou byly ve druhé skupině, braly jsme opět Laylu s paničkou z Brna. Šmoulička byla při hledání klidná, nikam nespěhala, jen jako obvykle měla problém když první vzorek našla ihned, tak šla dohledat druhý a pak se k prvnímu vrátila, našla i to co hledat nemusela. , byla jsem hodně spokojená, Julka mi opět poradila několik fíglů, a tam máme o čem přemýšlet. Příští trénink je opět v pátek a to s Aničkou . . . .
V sobotu jsme si zajely do Šlapek na cvičák procvičily takové pamlskové hry, a jely domů.
. . . . a dnes jsme jely už po čtvrt na osm do Přerova na závody PŘEROVSKÁ TLAPKA. Ve skupině OB-1 nás mělo být 5, jeden pejsek nepřijel zůstaly jsme 4 . Šmoulička cvičila jako třetí. Ddo areálu jsme se vrátily po roce, Šmoula areál hned poznala, a hned taky věděla, kde se nacházejí kočky , měla jsem co dělat udržet ji, protože samozřejmě se kočky areálem opět procházely, a další perla, areál měl problém s elektřinou, a tak hala byla otevřena na obou stranách, aby bylo vidět. Na druhé straně byly ovšem kočky také. Při tréninku jsme zkoušely BOX, který Šmoule moc nešel, protože myslela jen na otevřená druhá vrata, šla se tam samozřejmě kouknout, kužel nám nevyšel časově. Následovalo dlouhodobé odložení, a já mistr, hned dva povely a bod dole. Přišly cviky, pejskově před námi jeden se diskl, druhý pěkně odcvičil a my šly hned po něm, začínaly jsme chůzí a to není zrovna naše parketa, musím s tím něco udělat jen nevím co a jak. pak následovalo odložení do sedu či lehu, a tady vznikl zmatek , Šmoula na povel sedni super zasela, pak přivolání, taky super, a následoval box, no Šmoula poprvé box přeběhla, možná by se vrátila, ale když jsem zavelela lehni, tak lehla, ale za boxem, což byla nula jak vyšitá, další nula hned následovala u obíhání kužele, to je cvik, který zvládá kdykoliv a kdekoliv, takže po povelu revír se rozběhla, ale kužel neoběhla, dostala nápad, že se půjde podívat co ty kočky. Na povel sice hned přiběhla, ale další nula, další cvičení bylo moc pěkné, jen jsem si všimla, že si rozhodčí opět nějak nerozuměla se stewardkou při odložení do sedu, či stoje. Tušila jsem, že tam máme 3 nuly, ale že zrovna 4 to mě dostalo, rozhodčí mi to sdělila, ale několikrát mi zopakovala, že cviky, které Šmoula dala byly super, májí hodně bodů a ty malé srážky jsem zavinila já, protože se snažím pomáhat tělem. ano ke 4. nulám měla Šmoula 4x "9,0 a 9,5", jednou 10 a dvě 8,00 a tady byla právě srážka za moji pomoc tělem, tedy celkem 173 bodů.
Nu a právě u cvičení Šmouly zjistila rozhodčí chybu u odložení, kdy ona na výsledkových listech měla pořadí jiné, nežli měla stewardka, nic méně pro nás to byla právě ta 4 nula. odcvičil poslední pejsek, který se taky diskl, a tak v konečném pořadí skončila Šmoulička na místě druhém i když nebyla hodnocena v rámci zkoušky, protože její celkový součet bodu byl nižší nežli 191, ale byla bodována a odcvičila, dostala velké množství dárků, a pohár. No já bych ji za to kouknutí se na kočky nic nedala.
Přesto, celá akce byla moc pohodová, klidná, žádný stres, Děkujeme pořadatelům za zorganizovanou akci.
. . . . . . pořád ještě vstřebávám moji poslední návštěvu s pejsky na naší milované vysočině . . . . . na naši chaloupku na vysočině jezdím s pejsky často, bohužel jen sekat trávu, a upravit okolí a pak hned zase zpět, nějak není čas, o víkendu jsem vyjela s pejsky jen tak , tráva byla vysoká a sekal i soused, tak jsem vzala tu moji tankoidní, rovné plochy byly posekány hned, stráňky jem nechala, tráva nebyla až tak vysoká, chtěla jsem konečně s pejsky zopakovat alespoň malou vycházku okolím. . . . . . . mnoho pokáceno, metry a metry kulatiny, na protějších stráníchpůvodně krásné zelené lesy dnes silně prokvetlé rzí, co všechno dokáže ten malý šílený brouček. . . . a tak kde bylo pokáceno jen ořezané větve, hromady chrastí, vysoká kvetoucí tráva, nedá se tudy projít, jen Šmoulička stále číhala, kde by vběhla do lesa, kde by se znovu proběhla po stráních, tak trochu měla smůlu holčina, už jsme se vraceli a najednou přeběhla cestu veverka, a to Šmoulička ožila a frrr za ní, někdo kvikl, že by Šmoula chytila veverku, a tu vidím na stráni mezi stromy a polámanými haluzemi Šmoulu koukající vzhůru na stromy, jako by někoho či něco hledala, zapískala jsem, no a Šmoula pochopila, jen Buh ví, kde je veverce konec a tak zklamaná prolezla a proskákala klestím k nám dolů na cestu, Blacky a Cuzko běhali jen po cestě, jen podle čichu hledali možná zajíc,e možná i vysokou, která o prázdninách se v krátce po obědě klidně pásla pod naší chaloupkou.
Když jsem tu spoušť viděla přemýšlela jsem jak se tady pohybují houbaři, taky jsme chodili, v tom klestí určitě rostou, jen se tam nějak dostat, tak jsme se pomalu vrátili k autu nasedli a odjížděli zpět do té naší upravené civilizace . . . . . . .
na fotce - to býval posed . . . . . a hromady klestí . . . . .
