. . a taky nám začaly prázdniny

(10.7.2022) první a poslední velká akce naši prázdnin začala hned 1.7.2022 a to byl Příměstký noseworkový tábor, který pořádala jako každý rok Anička, tábor má dopolední a odpolední trénikové hodiny, trénuje se vlastně všechno, co NW obnáší a protože to se Šmouličkou dopadlo, tak jak to dopadlo, tak jsem se domluvila pouze na polovičních trénikových hodinách, aby to pro Šmouličku nebylo moc náročné. Šmoulička byla možností opět pracovat hodně nadšená, pracovala krásně a vždycky když bylo videt, že je Šmoulička unavenější,  ji vystřídal Leonek, abychom taky už začaly s pachovými pracemi. U Leonka musíme začínat postupně , Leonek je sice taky naháč, ale mexický a tak jsou jeho vlastnosti velmi odlišné, má sice na rozdíl od jiných mexičanů opravdu úžasnou povahu, snad ji využijeme při Canisterapii, ale jinak jak já říkám, je v celku nepoužitelný, pro cvičení je hodně rezervovaný, neproleze tunelem,  nerad skáče překážky, tak asi proto s jedinci tohoto plemene nikdo nepracuje, ale tohle všechno se dozvíte až máte psisko doma a začnete zjišťovat . . . . . no co se dá dělat, hlavně, že se navzájem milujeme, pes reaguje na povely, které se po něm chtějí a to ano, je poslušný a někdy i rád se mnou pracuje. 5 dní uteklo jako voda, a přišly první pracovní dny druhé poloviny roku . . . . . . . ve čtvrtek jsme měli takovou velkou změnu, hned na 8-mou hodinu jsme jeli se fotit do Růženina Lomu (Velká Klajdovka), kde jsme letos ještě nebyli, a k mému velikému překvapení, si oba tohle místo pamatovali, hlavně Šmoulička která si opravdu celou víc než hodinu užívala, běhala, hlídala na še věci, chtěla se i vykoupat v některém kaolinovém jezírku a právě tohle měla zakázané, vody pro ni byla hodně studená a to by nebylo zrovna dobré na její záda, pak sebou buchla do trávy a jako by řekla a mám toho dost,  . . . . . uvidíme jaké budou fotky a jinak to bylo úžasné ráno, taková rána jsme si užívali naposled minulý rok, kdy jsme jezdili na naši chaloupku na vysočinu. Bohužel letos jsme tam byli pouze párkrát, protože děláme jakous takous úpravu, snad by to mělo být do konce tohoto měsíce hotové a pak už zase hurá naše  vysočina . . . . . . . teď nějaká fotka z loňska protože ty letošní ještě nejsou, snad budou brzy . . . . . . .

Číst dál...

Leonkova oblastní výstava Náměšť na Hané

(19.6.2022) dnes jsme se s Leonem zůčastnili oblastní výstavy v Náměšti na Hané, z výstavy jsem byla velice nervozní po poslední a vlastně Leonově první výstavě, kdy se na něj rozhodčí ani nepodíval a hned hlási VD, pak následovaná velmi dlouhá lečba giardii, které na Leonovi zanechaly velmi mnoho špatného jak na zdraví, tak na psychice.  Dnes se potvrdilo, že jsme všechno zvládli a na výbornou, ano Leon má problém s příjmem potravy, ale tuhle psychickou záležitost taky zvládneme jen co ještě více přibere . Rozhodčí na oblastní výstavě byla paní Zdeňka Jílková, kterou znám vlastně již téměř 30 roků.Při pohledu na Leona byla nadšená hlavně z jeho povahy a taky jeho exterér ji zaujal,  dostal úžasné hodnocení  exc. 1, VT a OV. Mé sebevědomí se posílilo a tak ještě uvidíme, jak se bude převádět a taky jaký bude mít na něj názor rozhodčí za týden na Intercanisu, kde jej bude předvádět Sabina , která s Leonem chodí na kurzy předvádění. Že by měli někteří fakt pravdu a Leon postupně jak bude dospívat, se bude dodělávat. Bude z něj krásný mexický pes? Splní má očekávání a všem trablům bude už fakt konec?  na tyhle moje otázky odpoví jen a jen budoucnost. . . . . . . . . . . . .

. . a další výstava - Intercanis Brno 26.06.2022

 . . tak jsme se nějak rozvystavovali, už druhá Leonkova výstava po týdnu, tentokrát Intercanis Brno, paní rozhodčí z Polska a výsledek:

LEON *  mezitřída V1, CAC, rez CACIB

Leon byl šikovný i když předvést se umí i líp. Díky Sabince za vystavení, dnes to s Leonem měla těžší,  že by se z něj stával závislák, . . no a co nejdůležitější je přibrat, přibrat na váze.

. . . . . bude už konec všem těm zdravotním trablům?

V sobotu dne 4.6.2022 jsme měli všichni 3 tj. Leonek, Šmoulička a já odjíždět na tábor do Nové Louky u Písku. Se Šmouličku jsme tam byly už 3 x loni si pániček zlomil nohu a tak jsme museli zůstat doma . . . . a  tak jsme byli nabaleni s tím, že hned v sobotu ráno tedy nejpozději v 10.00 vyrazíme, abychom tam byli nejpozději ve 13.00 jak bylo naplánováno. Naši trenérkou měla být opět Kristýna Dostálková, na kterou jsme se Šmouličku měli smůlu, protože i loni jsme k ni byly přihlášené.  . . . . . . . . .  v sobotu ráno jako obvykle jdu za Šmouličkou podrbat a přinutit vstát, ale Šmoula se nepostavila na zadaní nožky, pro mě naprostý šok, na veterině sice mají pohotovost ale Šmoulička je přeci jen těžší k odnesení do auta, a tak jsem ihned volala synovi, aby mi přijel pomoci, na veterinu k našemu veterináři jsme se dokodrcali těsně před devátou, pani doktorka na ni šla kouknout do auta, prošahala koukla do očí a zjistila, že nejde o příhodu, tak ji syn přenesl na sono, kde se zjistilo, že má plný močový měchýř a jinak žádná anomálie, tak ji hned vzali krev na CRP a taky moč na zjištění o co jde, nu a zjistilo se, že má neskutečně vysoké CRP, což znacilo zánět v těle a v moči infekce, a protože je to všechno nějak propojené tak se stalo, že Šmoulička ochrnula na zadní nožky, paní doktorka si tam Šmouličku nechala na pozorování a hlavně jí zavedla infuzi s antibiotiky a všim potřebným, byla jsem naprosto zoufala, protože Šmoulička je moje mimořádná srdeční záležitost, Šmoulička zůstala na veterině přes noc, pani doktorka udělal ještě rentgen páteře a zjistila, že má dvě plotynky posunuté, ale protože Šmoula má už 10 roků, tak operace nepřichází v úvahu, proto se domluvila s MVDr. Štouračem, se kterým ta klinika úzce spolupracuje, na

Číst dál...